Z myšlienok o J. Tisovi

„Proč byl Dr. Tiso oběšen? Komunisté toužili po bezživostí Tisově protože byl odpůrce komunismu a Sovětského svazu. Dr. Beneš pak nenáviděl Msgra. Tisu z celé duše své a z celé mysli své, protože Tiso byl lepším a hlavně lidštejším prezidentem, než on sám. A proto byl Msgr. Tiso zavražděn 18. dubna 1947 a Československo zavraždeno s ním...“

SIMON GHELFAND: Bez obalu. In: Rozpravy, roč. III, 1952, č. 8-9, s. 9-10.

„27. 12. 1944 vyšlo vyhlásenie Gestapa v Banskej Bystrici, že do 48 hodín majú byť popravení 10 účastníci SNP, medzi nimi Václav Vaško, Igor a Ľudovít Nábělekovci. Za záchranu života môžeme vďačiť 3 ľudom – JUDr. Jánovi Balkovi, biskupovi Andrejovi Škrábikovi a prezidentovi Jozefovi Tisovi. V týchto kritických dňoch si Balko vymohol u náčelníka železničnej stanice drezinu a na vzdor nebezpečenstvu sa vydal v krutom mraze s bielym práporom po trati Banská Bystrica – Diviaky, odkiaľ chcel pokračovať do Bratislavy. Pri jednom s tunelov ich zajala partizánska hliadka, avšak Balko si dal zavolať majora Žingora a ten mu vystavil priepustku na území, ktoré kontroloval. Nakoniec sa dostal do Bratislavy k prezidentovi Tisovi. Medzitým Škrábik telefonoval s Tisom, ktorý si spočiatku sťažoval, že nemá na Slovensku žiadnu moc, ale potom predsa len intervenoval u Hӧfleho a úspešne – poprava sa nekonala. Telefonické oznámenie prišlo z Bratislavy na Silvestra v posledný deň tragického roku 1944.“

VÁCLAV VAŠKO: Ne vším jsem byl rád, Kostelní Vydří : Karmelitánske nakladatelství, 1999, s. 62-63.